Český pracovní trh v roce 2026: méně inzerátů, více uchazečů

Ve čtvrtek večer odešlete reakci na inzerát na pozici v administrativě v Brně. Do konce týdne na stejný inzerát odpoví dalších čtyřicet lidí. Vy z toho nevidíte nic. Když za měsíc nepřijde odpověď, vypadá to jako problém s vaším životopisem. Často je to ale hlavně problém poměru: kolik lidí se hlásí na jedno místo. A právě tenhle poměr se v Česku za poslední dva roky výrazně posunul.

Následující text shrnuje, co o českém trhu práce v polovině roku 2026 říkají veřejně dostupná data, a hlavně co z nich plyne pro člověka, který právě teď hledá práci.

Kolik lidí hledá práci a kolik je volných míst

Úřad práce ČR uvádí ke konci července 2026 podíl nezaměstnaných osob 5,0 %. Proti červnu, kdy hodnota činila 4,8 %, jde o nárůst o 0,2 procentního bodu. Úřad ho popisuje jako vývoj odpovídající obvyklému ročnímu trendu, tedy nikoliv jako zlom.

Zajímavější než samotné procento jsou absolutní čísla. V evidenci bylo 367 346 uchazečů o zaměstnání, meziročně o 37 845 více. Volných pracovních míst nahlásili zaměstnavatelé 100 932, meziročně zhruba o 5 400 více.

Postavte ta dvě čísla vedle sebe a máte popis situace přesnější než jakýkoliv komentář. Uchazečů přibylo o téměř osmatřicet tisíc, volných míst o něco přes pět tisíc. Nabídka práce neklesla, poptávka po práci ale rostla podstatně rychleji. Na trhu, kde je evidovaných uchazečů zhruba trojnásobek oproti evidovaným volným místům, se rozhoduje jinak než na trhu, kde firmy berou skoro kohokoliv.

Ještě jedna poznámka k evidovaným volným místům. Do statistiky se dostanou jen ta místa, která zaměstnavatel úřadu práce skutečně nahlásí, a řada firem to nedělá. Reálný počet otevřených pozic je tedy vyšší než 100 932. To ale nic nemění na směru: meziroční přírůstek na straně uchazečů je několikanásobně větší než na straně míst, a právě poměr obou přírůstků je to, co uchazeč pocítí.

Prakticky to znamená jednu věc: v roce 2026 málokdy vyhrajete tím, že budete rychlejší. Vyhrajete tím, že budete konkrétnější než ostatních čtyřicet lidí ve stejné složce.

Dva ukazatele, které se nesmějí míchat

Než půjdeme dál, jedna poznámka, na které si v diskusích o nezaměstnanosti láme vaz i řada článků. V Česku existují dva různé ukazatele nezaměstnanosti a dávají odlišná čísla.

ÚP ČR zveřejňuje podíl nezaměstnaných osob, tedy administrativní údaj vycházející z evidence uchazečů na úřadu práce. ČSÚ zveřejňuje obecnou míru nezaměstnanosti z Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS), což je statistické šetření v domácnostech postavené na mezinárodní metodice.

Nejsou to varianty téhož čísla. Mají jinou definici čitatele i jmenovatele a měří jinou populaci. Když v jednom textu narazíte na dvě různá čísla nezaměstnanosti, obvykle to není chyba ani manipulace, jen se míchají dva ukazatele. Pro vlastní orientaci je dobré vždycky vědět, který z nich zrovna čtete, a nesrovnávat je mezi sebou.

Inzerátů ubylo, reakcí na ně přibylo

Nejnázornější pohled na to, jak se změnila konkurence, nabízí data společnosti Alma Career, dříve LMC, která provozuje Jobs.cz, Prace.cz, Platy.cz a Atmoskop.cz.

Na jejích portálech bylo za rok 2025 zveřejněno 771 465 pracovních inzerátů, meziročně o 5,3 % méně. Zároveň průměrný počet reakcí na jeden inzerát od ledna do listopadu 2025 činil 11,8, což je meziroční nárůst o 12,3 %.

To je celý příběh současného trhu v jedné větě: inzerátů je méně a na každý z nich se hlásí víc lidí. Obě čísla táhnou stejným směrem a jejich efekt se násobí.

Z pohledu uchazeče to mění dvě věci. Za prvé, strategie „pošlu padesát reakcí a něco vyjde" funguje hůř než dřív, protože průměrná reakce se v hromádce dvanácti dalších ztratí. Za druhé, roste hodnota všeho, co obchází veřejný inzerát: doporučení od někoho zevnitř, kontakt na konkrétního člověka v oboru, přihlášení do firmy dřív, než inzerát vyjde.

Číslo 11,8 je navíc průměr přes všechny obory a celou republiku. U atraktivních pozic v Praze, u juniorních rolí a u všeho, co jde dělat na dálku, bude reálná konkurence výrazně vyšší. U dělnických profesí v menších okresech naopak nižší. Průměr tedy berte jako spodní hranici toho, s čím počítat, ne jako přesný odhad své vlastní situace.

Kde se inzeruje nejvíc

Rozložení inzerce podle oborů ukazuje, kde je objem a kde se tedy dá reálně počítat s tím, že se něco otevře.

Podle dat Alma Career za rok 2025 vedl obor Obchod a prodej se 130 035 inzeráty, následovala Výroba a průmysl s 89 448 a Administrativa s 82 961.

Tahle trojice má společný rys: velký objem a zároveň nízká vstupní bariéra, což znamená, že sem míří i nejvíc uchazečů. Vysoký počet inzerátů tedy neznamená, že je snadné práci získat. Znamená, že se tam bude nejvíc hlásit. Vysoký objem je dobrá zpráva pro toho, kdo se umí odlišit, a špatná zpráva pro obecný životopis.

Zároveň to ale znamená, že v těchto oborech se pořád něco otevírá, a to je pro člověka bez práce podstatné. Rozdíl mezi oborem, kde se za rok objeví sto třicet tisíc inzerátů, a oborem, kde jich je pár tisíc, není v tom, jak těžké je uspět u jednoho výběrového řízení. Je v tom, kolik pokusů vůbec dostanete. Pokud přecházíte z oboru, kde se nenabírá, do jednoho z těchto tří, dává smysl počítat spíš s delší přípravou životopisu a kratším čekáním na příležitost než naopak.

Mzdy rostou, ale medián teď chybí

Data ČSÚ potvrzují, že přes tlak na straně uchazečů mzdy dál rostou. Průměrná hrubá měsíční mzda činila v 1. čtvrtletí 2026 celkem 50 282 Kč, meziročně o 8,1 % více nominálně a o 6,4 % reálně při spotřebitelských cenách rostoucích o 1,6 %. Jde o předběžná data, upřesněná verze se očekává v září 2026. Ve 4. čtvrtletí 2025 činila průměrná mzda 52 283 Kč při meziročním růstu 7,4 %.

Tady je ale důležitá věc, kterou většina článků o mzdách letos přechází mlčením. ČSÚ dočasně přestal zveřejňovat medián mezd. Důvod je technický: zdrojová modelová data z MPSV skončila referenčním rokem 2025 a nový systém JMHZ, který je má nahradit, zatím není v provozu. Za 1. ani 2. čtvrtletí 2026 tedy žádný oficiální medián ČSÚ neexistuje.

Poslední oficiální hodnota je za 4. čtvrtletí 2025 a činila 45 523 Kč, přičemž průměr převyšoval medián o 6 760 Kč. Ten rozdíl je praktičtější informace než samotná čísla: průměr je vždycky tažený nahoru menší skupinou vysokých mezd, takže „průměrná mzda" je pro většinu lidí příliš optimistický orientační bod. Pokud vám v roce 2026 někdo tvrdí, že zná aktuální medián, s velkou pravděpodobností pracuje s vlastním odhadem, ne s daty ČSÚ.

Pro úplnost: minimální mzda pro rok 2026 činí 22 400 Kč.

Kde se pořád nabírá

Celkový obrázek je opatrný, ale některé segmenty rostou dál.

Podniková centra. Zpráva ABSL Czech Republic Report 2026 uvádí, že sektor podnikových služeb zaměstnával v roce 2025 zhruba 200 000 lidí a pro rok 2026 se očekává 214 000 ve 380 centrech. Podíl zahraničních zaměstnanců činí 43 %. To je segment, kde je cizí jazyk vstupenkou a kde se dá reálně nastoupit i bez oborové praxe.

Automotive. Podle AutoSAP se v Česku za celý rok 2025 vyrobilo 1 470 836 silničních vozidel, což je druhý nejlepší výsledek v historii. Zaměstnanost v členských firmách přesto klesla na 136 956 osob, tedy o 1,5 %. Průměrná mzda v těchto firmách činila 62 947 Kč, což je o 31,5 % nad průměrem zpracovatelského průmyslu. Odvětví tedy vyrábí hodně a platí nadprůměrně, ale nezvětšuje počet lidí. Nábor se odehrává spíš na náhradu odcházejících než na expanzi.

IT. Podle dat české programátorské školy Engeto klesl podíl juniorních pozic mezi IT inzeráty z 57 % v roce 2022 na 38 % v roce 2025 a počet reakcí na jeden inzerát vzrostl zhruba na jedenáct. Engeto je komerční subjekt, který kurzy prodává, takže jeho čísla je namístě brát s vědomím zájmu. Směr ale odpovídá tomu, co je vidět i jinde: vstup do IT bez praxe je dnes podstatně těžší než před třemi lety, zatímco poptávka po seniorních rolích trvá.

Co s tím prakticky dělat

Z dat plyne několik závěrů, které jdou převést na chování.

Počítejte s tím, že na inzerát reaguje deset až dvanáct lidí, a podle toho pište. V praxi to znamená psát čísla a názvy nástrojů místo obecných formulací o zodpovědnosti a týmovosti. Personalista netřídí podle toho, kdo je nejlepší člověk, ale podle toho, u koho na první pohled vidí shodu s inzerátem.

Nespoléhejte na jeden kanál. Objem inzerce klesl, takže část míst se obsazuje mimo veřejné portály. Doporučení, oborové skupiny a přímé oslovení mají letos větší váhu než loni.

Berte mzdové orientační body opatrně. Průměrná mzda 50 282 Kč není typický plat, je to průměr tažený nahoru. Když si připravujete argument o platu, počítejte s oborem a regionem, ne s celostátním průměrem.

A hlavně upravujte životopis pro každou pozici zvlášť. To je jediná věc, kterou v poměru dvanácti uchazečů na místo skutečně ovlivníte. V Laddro můžete mít jeden základní životopis a k němu vytvořit verze pro konkrétní inzeráty, kde jen přeskládáte důraz a doplníte nástroje, které inzerát jmenuje. Trvá to pár minut a na trhu, kde je uchazečů o osmatřicet tisíc víc než loni, je to rozdíl mezi hromádkou ano a hromádkou ne.