Přejít na obsah
Laddro
Plat

Plat a transparentnost odměňování v Česku v roce 2026

Průměr versus medián, pozastavené zveřejňování mediánu ze strany ČSÚ a co mění evropská směrnice o transparentnosti odměňování při náboru i v praxi.

7 min čtení
Illustration for Plat a transparentnost odměňování v Česku v roce 2026

Přijdete na pohovor, padne otázka na platové očekávání a vy si vzpomenete na titulek, že průměrná mzda přesáhla padesát tisíc. Řeknete padesát pět, protože přece chcete být nad průměrem. A netušíte, že jste právě požádali o částku, která je výrazně nad tím, co bere většina zaměstnanců v zemi, případně naopak hluboko pod tím, co je běžné ve vašem oboru. Průměrná mzda je totiž číslo, které o vaší vyjednávací pozici říká méně, než si lidé myslí.

V roce 2026 je situace ještě spletitější, protože oficiální medián momentálně nikdo nezveřejňuje a zároveň se blíží pravidla, která zaměstnavatelům přikážou uvádět plat předem. Pojďme si to srovnat.

Kde jsme s čísly

Podle Českého statistického úřadu činila průměrná hrubá měsíční mzda v 1. čtvrtletí 2026 částku 50 282 Kč. Meziročně to je nárůst o 8,1 % nominálně a o 6,4 % reálně, protože spotřebitelské ceny rostly o 1,6 %. Údaje za první čtvrtletí 2026 jsou předběžné, upřesněná data ČSÚ očekává v září 2026.

Za 4. čtvrtletí 2025 činila průměrná mzda 52 283 Kč, meziročně o 7,4 % nominálně a o 5,1 % reálně více. Čtvrtá čtvrtletí bývají vyšší kvůli výplatě ročních odměn, takže srovnávat první čtvrtletí se čtvrtým je metodická chyba, které se v diskusích dopouští překvapivě hodně lidí.

Minimální mzda pro rok 2026 je 22 400 Kč. To je hodnota, pod kterou zaměstnavatel při plném úvazku jít nesmí, a slouží spíš jako zákonný spodní práh než jako orientační bod pro vyjednávání o konkrétní kvalifikované pozici.

Proč je průměr zavádějící a proč to letos nejde snadno opravit

Průměrnou mzdu táhnou nahoru vysoké příjmy. Medián, tedy hodnota přesně uprostřed rozdělení, je vždycky nižší. Kdo bere průměrnou mzdu, není uprostřed, ale nad středem.

Jak moc, se dá ukázat na posledních dostupných oficiálních datech. V 4. čtvrtletí 2025 činil medián podle ČSÚ 45 523 Kč a meziročně vzrostl o 8,8 %. Průměr převyšoval medián o 6 760 Kč. U mužů byl medián 48 342 Kč, u žen 42 692 Kč, tedy rozdíl 5 650 Kč. A 80 % zaměstnanců vydělávalo mezi 23 282 Kč a 89 006 Kč.

Ten poslední údaj je pro vyjednávání nejužitečnější z celého článku. Ukazuje šířku pásma. Mezi desátým a devadesátým percentilem je rozdíl skoro čtyřnásobný, takže "průměrná mzda" o vaší konkrétní pozici neříká prakticky nic.

A teď to podstatné pro rok 2026. ČSÚ dočasně přestal medián a decilové rozpětí zveřejňovat. Zdroj dat pro modelový výpočet, který dosud dodávalo MPSV, skončil referenčním rokem 2025 a náhradní systém JMHZ, tedy jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele, zatím není v provozu. Oficiální medián mzdy ČSÚ za první ani druhé čtvrtletí 2026 tedy neexistuje. Kdokoliv takové číslo publikuje, si ho vymyslel. Pokud vám ho někdo v diskusi o platu předloží, je namístě se zeptat, odkud ho má.

Druhý zdroj: ISPV a proč se od ČSÚ liší

Vedle ČSÚ existuje Informační systém o průměrném výdělku (ISPV), který pro Ministerstvo práce a sociálních věcí provozuje společnost Trexima. Za celý rok 2025 uvádí v mzdové sféře medián 43 241 Kč (meziročně o 6,4 % více) a průměr 52 239 Kč (o 6,6 % více). Rozdíl mezi průměrem a mediánem tu činí 8 998 Kč. Osmdesát procent zaměstnanců vydělávalo mezi 24 919 Kč a 85 087 Kč a decilový poměr byl 3,4.

Rozdíl mezi pohlavími je v datech ISPV větší než u ČSÚ: medián mužů 46 847 Kč proti mediánu žen 38 753 Kč, tedy rozdíl 8 094 Kč. Zajímavý je i rozdíl podle vzdělání: medián vysokoškolsky vzdělaných 65 527 Kč proti 35 345 Kč u lidí se základním vzděláním. V platové sféře, tedy tam, kde se odměňuje podle platových tabulek, činil medián 48 064 Kč.

Nezaměňujte medián ČSÚ s mediánem ISPV. Jsou to jiné soubory za jiná období. ČSÚ počítá celou ekonomiku za čtvrtletí, ISPV pokrývá podnikatelskou mzdovou sféru za celý rok. Rozdíl mezi 45 523 Kč a 43 241 Kč tedy nevypovídá o poklesu ani o chybě, jen o jiné metodice. Pokud chcete argumentovat čísly, řekněte vždycky, ze kterého zdroje a za jaké období jsou.

Co se mění v evropských pravidlech

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/970 o transparentnosti odměňování byla přijata v květnu 2023 a lhůta pro její převzetí do národního práva byla 7. června 2026. Ta lhůta už uplynula. Česko zvolilo minimalistickou transpozici a ke konci července 2026 měl český návrh za sebou připomínkové řízení, ale nebyl dosud schválen. Česko je tedy v prodlení.

Pro uchazeče jsou v návrhu dvě věci, které stojí za zapamatování.

Za prvé, ve fázi náboru bude zaměstnavatel povinen prokazatelně informovat uchazeče o minimální výši mzdy nebo platu, a to ještě před uzavřením smlouvy. Typicky to bude přímo v inzerátu nebo v pozvánce na pohovor.

Za druhé, zaměstnavatel se nebude smět ptát na výši vaší mzdy v předchozích zaměstnáních. Smyslem je zabránit tomu, aby se historické rozdíly v odměňování přenášely z jednoho zaměstnání do dalšího. Kdo jednou nastoupil za málo, dnes tenhle handicap táhne dál celou kariéru, protože každý další zaměstnavatel staví nabídku na předchozí mzdě.

Kdy to začne platit doopravdy

Ohlašovací povinnosti se rozbíhají postupně podle velikosti zaměstnavatele. Firmy se 250 a více zaměstnanci podají první zprávu do 30. dubna 2028 a pak každoročně. Firmy se 150 až 249 zaměstnanci rovněž do 30. dubna 2028, ale jen jednou za tři roky. Firmy se 100 až 149 zaměstnanci až do 30. dubna 2031, také jednou za tři roky. Zaměstnavatelé pod 100 zaměstnanců ohlašovací povinnost mít nebudou.

Znamená to, že hlavní část režimu se rozjíždí až v roce 2028, zatímco povinnost informovat uchazeče o minimální mzdové úrovni má nastat s účinností zákona. Do té doby jde o vyjednávání za starých pravidel.

Kolik českých inzerátů dnes plat uvádí, se seriózně říct nedá. Doložený údaj neexistuje a čísla, která na tohle téma kolují, nemají zdroj.

Odkud brát podklady k jednání

Pokud si připravujete argumenty pro konkrétní pozici, průměrná mzda za celou ekonomiku vám k ničemu nebude. Použitelné jsou regionální a profesní údaje z ISPV, konkrétně jeho regionální statistiky RSCP, dále portál Platy.cz a mzdové průzkumy personálních agentur. Jmenovitě Mzdový průzkum Hays Czech Republic a Salary Guide společnosti Grafton Recruitment, jehož poslední ověřená edice je z roku 2025. Agenturní průzkumy čtěte s vědomím, že vycházejí z pozic, které daná agentura obsazuje, takže bývají posunuté k lépe placenému segmentu.

Praktický postup je tenhle. Najděte si rozpětí pro vaši profesi a váš kraj, ne celostátní průměr. Zjistěte, jestli číslo, se kterým pracujete, je hrubá mzda a jestli zahrnuje bonusy. A do jednání jděte s rozpětím, ne s jedinou částkou, protože jediná částka se stane stropem.

Jak o platu mluvit

Až padne otázka na očekávání, nemusíte odpovídat první. Legitimní je zeptat se, jaké rozpětí má firma pro tuhle roli vyčleněné, a to i dnes, kdy to ještě není povinnost. Pokud padne protiotázka na váš současný plat, můžete odpovědět, že vaše očekávání pro tuhle roli je v určitém rozpětí, a předchozí mzdu neuvádět. Až bude nová úprava účinná, bude ta otázka nepřípustná.

Stojí za to si předem promyslet, jak zareagujete na první nabídku. Nejčastější chyba není říct si o málo, ale přijmout na místě. Věta, že si nabídku rád projdete a ozvete se do dvou dnů, je naprosto standardní a nikdo si ji nevyloží jako váhavost. V těch dvou dnech si nabídku porovnejte s rozpětím, které jste si dohledali, a hlavně si spočítejte celkovou hodnotu, ne jen hrubou mzdu.

Druhá častá chyba je vyjednávat o procentech místo o částkách. Zaměstnavatel má rozpočet v korunách. Když řeknete, že hledáte deset procent navíc, přenášíte na druhou stranu výpočet i výklad. Když řeknete konkrétní částku a k ní důvod, jednáte o jedné jasné věci.

A pozor na rozdíl mezi mzdovou a platovou sférou. Ve veřejném sektoru se odměňuje podle platových tříd a stupňů a prostor pro individuální dohodu je tam mnohem menší. Podle ISPV byl medián v platové sféře za rok 2025 48 064 Kč, tedy nad mediánem mzdové sféry. Vyjednávat se tam ale dá spíš o zařazení do třídy a o započtení praxe než o samotné částce, což je úplně jiná diskuse než v soukromé firmě.

Vyplatí se taky vědět, o čem se kromě základní mzdy dá vyjednávat: roční bonus a jeho podmínky, počet dní dovolené nad zákonný nárok, práce z domova, příspěvek na penzijní připojištění, vzdělávání a termín prvního přehodnocení mzdy. V mnoha firmách je prostor v základní mzdě omezený tabulkou, zatímco tyhle položky jsou dohodou.

Argument pro vyšší mzdu ale nakonec vždycky stojí na tom, co doložíte. Konkrétní výsledky, čísla z předchozích rolí a jasně napsaná odpovědnost udělají v jednání víc než jakákoliv statistika. Jestli tuhle část svého profilu potřebujete sepsat tak, aby byla čitelná a doložitelná, pomůže vám s tím Laddro.