Přejít na obsah
Laddro
Trh práce

Podniková centra v Praze a Brně jako zaměstnavatel

Sektor podnikových center zaměstnává 200 tisíc lidí a 43 % z nich jsou cizinci. Kdo tu nabírá, na jaké pozice a proč je to hlavní cesta k práci bez češtiny.

7 min čtení
Illustration for Podniková centra v Praze a Brně jako zaměstnavatel

V Brně na Slatině a v Praze na Karlíně sedí v kancelářských budovách desetitisíce lidí, kteří pro nadnárodní korporace zpracovávají faktury, vedou nábor pro pobočky v jiných zemích, spravují serverovou infrastrukturu nebo řeší telefonáty od zákazníků v šesti jazycích. Většina Čechů o téhle části trhu práce neví skoro nic, protože ty firmy nemají prodejny, nedělají reklamu a v médiích se objeví jen tehdy, když někam přestěhují sto míst.

Přitom jde o jeden z největších zaměstnavatelů v zemi a zdaleka nejpřístupnější vstupní bránu na český trh práce pro člověka, který neumí česky. Tenhle text popisuje, co ten sektor je, koho nabírá a jak se do něj dostat.

Jak velký ten sektor doopravdy je

Asociace ABSL, která podniková centra v Česku sdružuje, ve své zprávě ABSL Czech Republic Report 2026 z března 2026 uvádí, že v sektoru bylo v roce 2025 200 000 pracovních míst a pro rok 2026 se očekává 214 000. Center je 380. Podíl zahraničních zaměstnanců činí 43 %.

Dopad na ekonomiku vyčíslila ABSL takto: roční objem vyplacených mezd 210 mld Kč, útrata zaměstnanců sektoru v místní ekonomice 90 mld Kč, odvod na dani z příjmu 24 mld Kč a 140 000 pracovních míst podpořených v navazujících odvětvích. Podle dřívějších podkladů ABSL jde zhruba o 10 % českého HDP.

Růst přitom pokračuje. 68 % center v roce 2025 navýšilo počet zaměstnanců a 64 % plánuje další růst v roce 2026. Zbývající část není v poklesu, jen mění strategii: 27 % center míří na stabilizaci nebo optimalizaci místo dalšího náboru.

Co se v těch budovách vlastně dělá

Zkratky, na které narazíte v inzerátech, znamenají různé provozní modely. SSC (shared services centre) je vnitřní centrum firmy, které dělá agendu pro její pobočky v jiných zemích. BPO (business process outsourcing) je totéž, ale poskytované externí firmou na zakázku pro cizí klienty. GBS (global business services) je pokročilejší varianta, kde centrum řídí procesy globálně a nejen je vykonává.

Typické agendy jsou účetnictví a finance, nákup, zákaznická podpora, IT provoz a vývoj, personalistika, právní podpora a analytika dat. Rozdíl mezi centrem, které jen přepisuje faktury, a centrem, které řídí celý finanční proces koncernu, je pro kariéru zásadní. ABSL ho měří vyzrálostí procesů a uvádí, že 76 % procesů je na úrovni Advanced nebo Partner.

Další čísla ze stejné zprávy stojí za pozornost každému, kdo do sektoru míří. Robotická pracovní síla v centrech odpovídá 8 000 přepočtených úvazků, 79 % center má vlastní automatizační kapacitu a 80 % center hledá vyšší produktivitu ze stávajícího počtu lidí. Jinými slovy, rutinní opakovaná agenda z těchhle kanceláří postupně mizí a zůstává práce, která vyžaduje úsudek, komunikaci a znalost procesu.

Nejrychleji rostoucími službami byly v roce 2025 podle ABSL talent management, odměňování a benefity a nábor. To je zajímavý signál: centra ve velkém přebírají personální agendu celých koncernů.

Brno a Praha nejsou totéž

Praha má víc center, širší škálu odvětví a vyšší mzdovou hladinu. Brno má silnější technologické a IT zaměření, nižší náklady na bydlení a velmi hustou koncentraci zahraničních zaměstnanců.

Dobrým příkladem je Infosys BPM, který má přes 1 800 zaměstnanců v Brně, Praze a polské Lodži. V brněnském centru pracují lidé z 33 zemí, kteří mluví 24 jazyky, a zhruba 40 % brněnských zaměstnanců jsou cizinci. Centrum poskytuje finance a účetnictví, nákup a zásobování, podporu pojišťovacích procesů, prodej a plnění objednávek, IT a zákaznický servis.

Mezi další nadnárodní firmy s přítomností SSC, BPO nebo GBS v Česku patří Accenture, Kyndryl, Honeywell (který rozšiřuje kampus globálních podnikových služeb v Brně), IBM a SAP.

Pro Brno uvádí personální agentura KiTalent, že v tamních podnikových službách pracuje přes 33 000 odborníků a že míra neobsazených míst v sektoru dosahuje 8,4 % proti 6,1 % v Praze a 5,2 % v celé české ekonomice. Je poctivé dodat, že jde o číslo personální agentury, ne o data ABSL, takže s ním zacházejte opatrněji než s údaji z výroční zprávy. Pokud je ale řádově správné, znamená to, že brněnský trh je pro kandidáta výrazně příznivější než trh jako celek.

Proč je tohle hlavní cesta k práci bez češtiny

Podíl zahraničních zaměstnanců v sektoru je 43 %. To není okrajová výjimka, to je skoro polovina. Pracovním jazykem uvnitř těchhle center bývá angličtina, protože tým v Brně obsluhuje kolegy nebo klienty v Německu, Nizozemsku, Španělsku a Skandinávii a čeština by v takové sestavě nefungovala.

Podstatná je i druhá strana téhle mince: znalost dalšího evropského jazyka je tu skutečně placená dovednost. Centra hledají lidi s nizozemštinou, švédštinou, finštinou, dánštinou, polštinou nebo italštinou, protože obsluhují trhy, kde tyhle jazyky jsou nutné. Pro člověka, který se do Česka přistěhoval a mluví svým rodným jazykem plus anglicky, je tohle často nejrychlejší cesta k solidně placené kancelářské práci.

Kolik českých inzerátů obecně vyžaduje angličtinu, se seriózně říct nedá, jediná dostupná data jsou z roku 2013 a jsou dnes bezcenná. V podnikových centrech je ale angličtina v praxi vstupní podmínkou, ne výhodou.

Jak vypadá vstup do sektoru a jak vypadá kariéra

Nástupní pozice bývají pojmenované jako junior nebo associate: účetní zpracování závazků a pohledávek, zpracování objednávek, podpora prvního stupně, administrace personálních dat. Nevyžadují obvykle obor, ale schopnost pracovat přesně, plnit termíny a domluvit se anglicky.

Postup pak vede dvěma směry. Buď hlouběji do odbornosti (specialista na daně, treasury, mzdy v konkrétní zemi), nebo do řízení procesů a lidí (team leader, process expert, project manager). Právě proto stojí za to při výběru zaměstnavatele koukat na vyzrálost procesů: v centru, kde se agenda jen vykonává, je strop nižší než v centru, které proces vlastní.

Pozor na jednu věc. Vzhledem k tomu, že 80 % center hledá produktivitu ze stávajícího počtu lidí a robotická kapacita odpovídá 8 000 úvazkům, není rozumné stavět kariéru na výkonu rutiny. Rozumné je co nejdřív se posunout k práci, která rutinu řídí, zlepšuje nebo automatizuje.

A co české IT

Sektor podnikových center a české IT se výrazně překrývají, takže se hodí zmínit jeden nepříjemný trend. Podle společnosti Engeto klesl podíl juniorních pozic v českých IT inzerátech z 57 % v roce 2022 na 38 % v roce 2025, zatímco počet reakcí na jeden inzerát vzrostl zhruba na 11 kandidátů. Nejvzácnějšími dovednostmi jsou datová analýza, kybernetická bezpečnost, vývoj softwaru a cloud. Engeto je česká programátorská škola, takže má na tomhle tématu komerční zájem a data je vhodné číst s tím vědomím.

Praktický závěr je nicméně věrohodný: přímý vstup do IT bez praxe je dnes těžší než před třemi lety, zatímco podniková centra pořád nabírají na provozní a analytické role, odkud se do technických pozic dá přejít zevnitř firmy.

Na co se ptát, než někam nastoupíte

Podniková centra vypadají zvenčí velmi podobně: otevřený prostor, benefity, angličtina, kávovar. Rozdíly, které rozhodnou o tom, jestli tam za tři roky budete spokojení, se ptaním dají zjistit předem.

Ptejte se, jestli centrum daný proces vykonává, nebo ho vlastní. Vlastnictví procesu znamená, že se rozhoduje v Brně nebo v Praze, a ne jinde. Ptejte se, kolik lidí z týmu za poslední dva roky postoupilo a kam. Ptejte se, jak velký podíl agendy už prošel automatizací a co se stalo s lidmi, kteří ji dělali. Vzhledem k tomu, že podle ABSL má 79 % center vlastní automatizační kapacitu, je tohle legitimní a velmi praktická otázka, ne provokace.

Užitečné je taky zjistit, kolik zemí nebo trhů tým obsluhuje. Tým, který dělá agendu pro jednu zemi, je zranitelnější než tým, který obsluhuje celý region, protože přesun jedné země jinam se dá provést snadno. A ptejte se, v jakém jazyce se vedou porady vašeho týmu, protože mezi "firemním jazykem je angličtina" a "na poradě se mluví česky a zápis je anglicky" je pro cizince zásadní rozdíl.

Jak se hlásit

Pro reakci na pozici v podnikovém centru platí několik konkrétních věcí. Životopis pište anglicky, protože ho číst bude nábor, který nemusí umět česky. Jazyky uveďte s úrovní podle evropského rámce, ne slovy jako "aktivně". Uveďte konkrétní systémy: SAP a jeho moduly, Oracle, Workday, ServiceNow, Salesforce, Excel na pokročilé úrovni, SQL, Power BI. Napište, pro které trhy nebo země jste agendu zpracovávali, protože to je informace, kterou nábor v tomhle sektoru hledá jako první.

A počítejte s tím, že proces má obvykle víc kol včetně telefonického screeningu v angličtině a pohovoru s manažerem, který sedí v jiné zemi.

Pokud si připravujete anglickou verzi životopisu vedle české a chcete, aby obě obsahovaly totéž a přitom vypadaly jako dokument psaný rodilým mluvčím dané země, hodí se k tomu nástroj, který drží obsah na jednom místě a jazykové verze z něj vytváří. Přesně to dělá Laddro, takže se nemusíte starat o to, aby se vám dvě verze rozešly.