Přejít na obsah
Laddro
Pracovní právo

Výpovědní doba a odstupné 2026: co se změnilo a kde se chybuje

Výpovědní doba nově běží ode dne doručení, důvody zaměstnavatele jsou taxativní a u dohody se na odstupné snadno zapomene. Přehled pro rok 2026.

7 min čtení
Illustration for Výpovědní doba a odstupné 2026: co se změnilo a kde se chybuje

Personalistka vám v pondělí položí na stůl dohodu o rozvázání pracovního poměru a řekne, že je to pro obě strany čistší než výpověď. Zní to vstřícně. Podepíšete a za dva měsíce zjistíte, že jste přišli o tři měsíční platy odstupného, na které jste měli nárok.

Tenhle scénář se v Česku odehrává denně a nemá nic společného se zlým úmyslem. Stačí, že v dohodě není napsaný důvod.

Rok 2025 navíc změnil pravidlo, podle kterého se počítá běh výpovědní doby, a starší návody na internetu ho stále uvádějí špatně.

Výpovědní doba běží ode dne doručení

Podle § 51 zákoníku práce musí být výpověď písemná a výpovědní doba činí nejméně 2 měsíce. To se nezměnilo.

Změnil se začátek. Od 1. června 2025 začíná výpovědní doba běžet dnem, kdy je výpověď doručena, a končí dnem, který se číslem shoduje s dnem doručení v příslušném měsíci. Doručeno 15. května znamená konec 15. července.

Dříve to fungovalo jinak: výpovědní doba začínala prvním dnem následujícího kalendářního měsíce. Podle staré úpravy by výpověď doručená 15. května běžela od 1. června a pracovní poměr by skončil až 31. července.

Rozdíl je tedy zhruba půl měsíce v neprospěch zaměstnance, pokud je výpověď doručena v první polovině měsíce. Pro výpovědi doručené do 31. května 2025 platí ještě stará pravidla, takže při čtení starších případů je potřeba dávat pozor na datum.

Praktický dopad: den doručení je od té chvíle nejdůležitější údaj celého procesu. Poznamenejte si ho a nespoléhejte se na datum vytištěné v dokumentu. Ta dvě data se mohou lišit.

Dvouměsíční doba není bez výjimky. Zkracuje se na 1 měsíc u výpovědních důvodů podle § 52 písm. f), g) a h), tedy u důvodů na straně zaměstnance: nesplňování předpokladů či požadavků, porušování povinností a porušení režimu dočasně práce neschopného.

Výpovědní dobu lze prodloužit písemnou dohodou, ale musí být stejná pro obě strany. Nelze si tedy sjednat, že zaměstnanec má výpovědní dobu tříměsíční a zaměstnavatel dvouměsíční.

Zaměstnavatel potřebuje důvod, vy ne

Tohle je asymetrie, kterou spousta lidí nezná. Zaměstnanec může dát výpověď bez uvedení jakéhokoli důvodu. Nemusí nic vysvětlovat ani zdůvodňovat.

Zaměstnavatel může dát výpověď jen z důvodů uvedených v § 52 a ten výčet je taxativní, tedy uzavřený. Nic mimo něj neexistuje:

  • a) ruší se zaměstnavatel nebo jeho část
  • b) zaměstnavatel nebo jeho část se přemísťuje
  • c) zaměstnanec se stal nadbytečným na základě organizačního rozhodnutí
  • d) zaměstnanec podle lékařského posudku dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost
  • e) zaměstnanec dosáhl nejvyšší přípustné expozice
  • f) zaměstnanec nesplňuje zákonné předpoklady nebo požadavky zaměstnavatele pro řádný výkon práce, přičemž u nesplňování požadavků jen tehdy, byl-li v posledních 12 měsících písemně vyzván k odstranění nedostatků a neodstranil je
  • g) jsou dány důvody pro okamžité zrušení, závažné porušení povinností, nebo soustavné méně závažné porušování po písemném upozornění
  • h) zaměstnanec porušil zvlášť hrubým způsobem povinnost podle § 301a

Z toho plyne první věc, kterou udělat po převzetí výpovědi: přečíst si, jaký důvod je v ní uveden a zda odkazuje na konkrétní písmeno. Chybějící nebo vágně formulovaný důvod je vada.

Druhá věc se týká písmene f). Pokud jde o nesplňování požadavků zaměstnavatele na řádný výkon práce, musí existovat písemná výzva k odstranění nedostatků z posledních 12 měsíců. Bez ní tento důvod neobstojí. Vzpomeňte si, jestli jste něco takového kdy dostali.

Asymetrie má i druhou stranu. Protože zaměstnanec důvod uvádět nemusí, nemá smysl do vlastní výpovědi psát vysvětlení, výčitky ani hodnocení vedení. Výpověď je právní jednání, ne dopis na rozloučenou. Stačí věta, že rozvazujete pracovní poměr výpovědí podle zákoníku práce, datum a podpis. Cokoli navíc si jen tvoří prostor pro spor.

Čtyři věci, které si ve výpovědi ověřte

Než začnete řešit cokoli dalšího, projděte dokument podle čtyř bodů:

  • Je písemná? Ústní výpověď zákon nezná.
  • Je v ní uveden důvod a odkazuje na konkrétní písmeno § 52? U výpovědi od zaměstnavatele musí důvod být a musí být vymezen tak, aby ho nešlo zaměnit s jiným.
  • Kdy byla doručena? Ode dne doručení běží výpovědní doba, ne od data v hlavičce.
  • Odpovídá důvod tomu, co se ve firmě skutečně děje? Pokud je uvedena nadbytečnost a na vaše místo se do měsíce nabírá nový člověk, je to okolnost, kterou má smysl zaznamenat.

Ochranná doba: kdy výpověď dát nelze

Podle § 53 platí zákaz výpovědi v takzvané ochranné době. Patří do ní zejména doba dočasné pracovní neschopnosti, mateřská a rodičovská dovolená a další zákonem vymezené situace.

§ 54 z tohoto zákazu stanoví výjimky. Nejdůležitější je, že se ochranná doba neuplatní u důvodů podle § 52 písm. a) a b), tedy při rušení nebo přemístění zaměstnavatele. Když se ruší celý provoz, nemoc ani rodičovská před výpovědí neochrání.

Nemoc tedy není univerzální štít, jak se občas traduje. Je to ochrana s jasně vymezenými hranicemi a ty hranice si vyplatí znát dřív, než na ni někdo začne spoléhat.

Odstupné z organizačních důvodů

Nárok na odstupné podle § 67 vzniká při skončení pracovního poměru výpovědí z důvodů § 52 písm. a), b) a c), tedy z organizačních důvodů. Výše závisí na tom, jak dlouho jste u zaměstnavatele byli:

  • jednonásobek průměrného výdělku, pokud pracovní poměr trval méně než 1 rok
  • dvojnásobek, pokud trval alespoň 1 rok a méně než 2 roky
  • trojnásobek, pokud trval alespoň 2 roky

Průměrný výdělek se počítá z výdělku, ne z tabulkové mzdy uvedené ve smlouvě. Pokud máte pohyblivou složku, prémie nebo příplatky, mají se v něm promítnout.

Rozdíl mezi dvojnásobkem a trojnásobkem je jedna hranice v kalendáři. Jestli se blížíte ke dvěma odpracovaným rokům a jednáte o termínu skončení, je to údaj, který má smysl mít na papíře před sebou.

Odstupné je zákonné minimum, ne strop. Vyšší částku si strany sjednat mohou, ať už individuálně, nebo v kolektivní smlouvě. Pokud tedy zaměstnavatel potřebuje, abyste odešli rychle a bez komplikací, je to legitimní téma k jednání. Nejhorší varianta je podepsat první verzi dokumentu jen proto, že vám ji podali s tím, že je to standard.

Zároveň platí, že odstupné a podpora v nezaměstnanosti spolu souvisejí. Kdo dostane odstupné, měl by počítat s tím, že výplata podpory na to reaguje, a s registrací na úřadu práce přesto neotálet. Evidence a podpora jsou dvě různé věci a zaevidovat se má smysl hned.

Zdravotní důvody: nejméně dvanáctinásobek

Zvláštní režim platí u výpovědi podle § 52 písm. d), tedy při pozbytí zdravotní způsobilosti. Vzniká-li nezpůsobilost následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, náleží odstupné ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného výdělku.

Po flexinovele se změnilo, kdo toto odstupné financuje. Nově ho hradí pojišťovna, nikoli zaměstnavatel. Pro zaměstnance to znamená, že zaměstnavatel nemá ekonomický důvod nárok zpochybňovat, ale také že se do vypořádání zapojuje další subjekt a je potřeba počítat s administrativou navíc.

Past jménem dohoda

A teď to nejdůležitější, protože právě tady lidé přicházejí o peníze.

U dohody o rozvázání pracovního poměru nevzniká zákonné odstupné automaticky. Vzniká jen tehdy, jsou-li důvodem skončení organizační důvody, a ty musí být v dohodě výslovně uvedeny.

Rozcházíte-li se tedy dohodou proto, že se ruší vaše pozice, musí být v textu napsáno, že se pracovní poměr rozvazuje z důvodu podle § 52 písm. c), tedy pro nadbytečnost. Dohoda, ve které stojí pouze „na základě vzájemné dohody stran“, žádný nárok na odstupné nezakládá, i kdyby všichni ve firmě věděli, o co ve skutečnosti šlo.

Odtud plyne jednoduché pravidlo. Než podepíšete dohodu, přečtěte si, zda je v ní uveden důvod. Není-li, požádejte o jeho doplnění. Když zaměstnavatel odmítne, je to samo o sobě informace: znamená to, že vám nabízí odchod bez odstupného.

Dohoda přitom není nic špatného. Umí být rychlejší a čistší než výpověď a lze v ní domluvit i termín skončení, který vyhovuje vám. Jen musí být napsaná tak, aby vás nepřipravila o peníze.

Co udělat ve chvíli, kdy vám oznámí konec

Ať už dostanete výpověď, nebo vám bude nabídnuta dohoda, postup je stejný. Nic nepodepisujte na místě. Poproste o kopii a řekněte, že si to chcete přečíst v klidu. To je zcela běžná reakce a nikoho neurazí.

Poznamenejte si datum doručení, zkontrolujte uvedený důvod a ověřte si, kolik let jste u zaměstnavatele odpracovali. Tři údaje, na kterých stojí všechno ostatní.

A pak nečekejte na poslední den výpovědní doby. Dva měsíce, po které vám ještě chodí mzda, jsou nejlepší doba na hledání dalšího místa, protože jednáte z pozice člověka, který příjem má. Výběrová řízení navíc běžně trvají několik týdnů, takže kdo začne hledat až po skončení pracovního poměru, si sám přidá měsíc bez příjmu.

Zároveň si ještě před posledním dnem vyžádejte zápočtový list a potvrzení o průměrném měsíčním čistém výdělku. Bez nich se na úřadu práce nedomluvíte a shánět je zpětně po bývalém zaměstnavateli bývá výrazně těžší než si o ně říct, dokud tam ještě chodíte.

Aktuální životopis přizpůsobený konkrétní pozici si sestavíte v Laddro, takže se můžete soustředit na to podstatné, tedy na výběr firem, kterým budete psát.